Město Ledeč nad Sázavou a jeho zpravodaj č.6

Mnozí  jistě vědí  o tom, že město Ledeč nad Sázavou vydává svůj měsíčník nazvaný prostě Ledečský zpravodaj. Poslední 6. číslo přináší několik zajímavých informací jimž dominuje příspěvek starosty města Petra Vaňka.
Svého času vzbudilo rozruch uzavření neuzavření veřejných záchodů v budově kde je také infocentrum. Na různých místech města byly umístěny kabiny mobilních toalet. Řešila se ekonomie provozu a zapomnělo se na cit pro umístění těchto zařízení. Tak  návštěvník obou ledečských hřbitovů byl při příchodu do tohoto místa posledního odpočinku jeho blízkých, rovněž však i místa tichého rozjímání konfrontován s kabinou "toi toi". Zdá se, že ekonomie města našla řešení, které bude podnětem i k odstranění těchto "strašidel" vítajících návštěvníka hřbitova. Naznačuje to zpráva o tom, že město našlo zájemce o provozování toalet na náměstí při infocentru.
Zajímavé jsou i zprávy o tom, že město Ledeč ukončuje smluvní vztah s firmou ATOS na obhospodařování a správu městských bytů. Bylo by dobré, kdyby tato zpráva byla doplněna informací o tom kdo se této agendy ujme. Bude to město samo či nějaká jiná firma? Podobná zpráva mluví o ukončení pronájmu městkých lesů Lesní společnosti, a.s.. Ani zde se nemluví o tom jak dál. Město se bude o lesy starat samo nebo již má vyhlídnutého nového nájemce?
 Tou nejzajímavější informací v 6. čísle LEDEČSKÉHO ZPRAVODAJE článek starosty města Petra Vaňka o stěhování stacionáře PETRKLÍČ. Nejde mi ani tak o samotný fakt, že se Petrklíč stěhuje a za jistou dobu se chce zase stěhovat z místa na místo. To Vaňkova  zmínka o bývalém ledečském starostovi St. Vrbovi mně vyvolává asociaci vztahující k nedávnému případu zvláštního jednání hejtmana středočeského kraje Davida Ratha. Ani hejtman ani starosta přece nebyli samovládci na svěřeném území.Každý byl jen jedním z daného počtu členů konkrétního zastupitelstva města či kraje. Dnes je stíhán hejtman a před časem proběhla zpráva o jistých problémech bývalého ledečského starosty.
Znám to z vlastní čtyřleté zkušenosti, starosta stejně tak i hejtman podepisují smluvní dokumenty a kdeco dalšího. Nic z toho co podepisují se neděje jen o jejich vlastní vůli. Všechno to podepsané bylo před tím někde s někým projednáno a nějakým orgánem (radou či zastupitelstvem ) schváleno. Z toho úhlu pohledu je zřejmé, že nejen starosta či hejtman ale také ti další, kteří se dobrovolně nechali zvolit do sborů zastupitelské demokracie nesou odpovědnost za to jak se hospodaří s prostředky, které přece nejsou nikoho z nich a to  včetně starosty či hejtmana. Jsou to peníze a majetek jim svěřený do správy. Oni všichni mají za nakládání s ním odpovědnost, oni by také měli být přinejmenším dotazováni jak se seznamovali s podklady, které všichni dostali před tím než o nich rozhodovali. Ve světle těchto skutečností se nabízí otázka: "Jak je možné, že se například v Ledči mohlo tak výlučným způsobem postupovat vůči takovému zařízení jakým je stacionář PETRKLÍČ?"

Jak je z těchto příběhů o nakládání s mocí patrné, nepochopili jejich protagonisté, že se svým pojetím výkonu těchto pozic zcela vzdálili  záměru zákonodárce, který stanovoval pravidla konání zastupitelských sborů obcí, města i krajů ( to samé platí i o těch orgánech na vrcholu této pyramidy). Že být zastupitelem, starostou či hejtmanem znamená konat veřejnou službu a ne hrát do vlastní kapsy, potažmo svých kumpánů.