pondělí 6. dubna 2009

Já jsem světlo světa; kdo mě následuje

                                                                                          O svatém týdnu léta Páně 2009

"Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, 
nebude chodit ve tmě, ale bude mít
světlo života"                                   (Jan 8,12)


Radostné dny Velikonoc, kdy více než jindy děkujeme Bohu 
za dar svobody (od moci hříchu),
kterou nám zjednal ve svém Synu Ježíši Kristu
a který si smíme milostí víry přisvojit,
Vám všem přátelé přeje
                                   Jan Hálek.

Letošní Květná (pašijová) neděle a s ...






Letošní Květná (pašijová) neděle
 
a s ní spojená evangelní zvěst u nás v České republice dostaly zvláštní konotace díky tomu, že v ten den v naší republice pobýval americký prezident Barak Obama.
Texty evangelistů, které se přímo vztahují k této neděli  líčí Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Obrazem, který v nich vytvářejí  činí tuto událost blízkou chápání lidmi naší doby. Ježíš se setkává, díky pověsti jež ho předchází, s projevy velkého lidského očekávání a toho čemu dnes říkáme popularita. Vzápětí nato při další četbě shledáváme jak tato přízeň lidí je vrtkavá. I ti nejbližší z jeho kruhu pod tlakem vnějších okolností se od něho odklánějí a v jednom případě  takový člověk jedná přímo proti němu.
Baracka Obamu rovněž předchází pověst člověka v něhož lidé a nejen v Americe vkládají velké naděje, spojují si s ním velká očekávání. Snad neoslyší tento státník hlas Václava Havla, který jej na tuto skutečnost a na její rizika při osobním setkání upozornil. Havel přímo mluvil o natolik možném radikálním obratu v mínění veřejnosti o Baracku Obamovi, že nadšení pro něho se promění v nenávist.
Ještě jeden zvláštní postřeh budu mít spojen s Obamovou návštěvou v Praze spojen. Obama na Květnou neděli dopoledne v 10 hodin na Hradčanském náměstí pronesl jediný veřejný projev na veřejnosti. Byl to jeho první veřejný projev v Evropě od chvíle kdy se ujal úřadu prezidenta USA. Na místě si jej vyslechlo asi 10 000 lidí. I tato událost dostala zvláštní konotaci s Květnou nedělí a jejím poselstvím. Z bezpečnostních důvodů se nemohla v katedrále na Pražském hradě konat tradiční bohoslužba. Náhradní prostor pro liturgii Květné (pašijové) neděle byl nalezen v chrámu Panny Marie pod Týnem, kde v husitských dobách sídlila husitská konzistoř. 
Jako byl Kristus po slavnostním vítání nakonec v hanbě a ponížení vyveden za hradby města a tam ukřižován, tak i Kristus Oslavený, který zaslibuje i dnes svůj příchod doprostřed církevního shromáždění v Duchu svatém, byl tentokrát vykázán do podhradí, aby nebyla narušena bezpečnostní opatření činěná na ochranu  smrtelníka o kterém média mluví jako o nejmocnějším muži planety.