Purim je menší svátek židovského kalendáře. Jak praví kniha Ester (9:20 ad.), ustanovil tento svátek Mordechaj na památku toho jak Boží prozřetelnost zachránila Židy v Perské říši před vyhlazením rukou Hamana, místokrále Ahašverova. Název Purim připomíná Hamanovo metání losu, aby určil den k zamýšlenému masakru. O tomto svátku se večer i ráno veřejně předčítá Kniha Ester. Kdykoli je při recitaci zmíněno Hamanovo jméno, dospělí vyjádří svůj nesouhlas dupáním a děti točí klapačkami. Podle talmudských učenců je pozitivní micvou (náboženským předpisem) opít se tak, že oslavující si přestanou být jisti kdo je o Purimu požehnaný (Mordechaj) a kdo prokletý (Haman). U Aškenázů převládá o tomto svátku už od středověku ojedinělá karnevalová atmosféra, umožňující i jinak usedlým účastníkům navlékat si maškarní úbory (i ženské oděvy), jíst a pít, co hrdlo ráčí a odříkávat parodie. Purim odráží zkušenosti Židů z diaspory. Pod veselím se skrývá všední realita zkušenosti s antisemitismem, neboť Haman byl jedním z oněch podněcovatelů lůzy, kteří se stali předchůdci Hitlera.