Na první poslech asi hloupá otázka. Neděle bývá povětšinou příjemným dnem pro většinu těch, kterým
v pondělí začínají opět každodenní povinnosti. Vzpomínám na doby kdy jsem dělal v továrně a ještě
k tomu na směny, tehdy byla pro mě tím nejpříjemnějším dnem sobota. Byla uprostřed, věděl jsem, že je přede mnou další volný den. Dnes je to zcela jinak a o neděli uvažuji jinak. To tu ale rozvádět nechci. Rozepisuji se tu jen kvůli té neděli dnešní, která za několik hodin skončí. V církevním kalendáři měla své pořadové číslo, protože je buď v mezidobí či po Trojici nebo po Duchu svatém. Pro mě a ty kteří se dnes účastnili bohoslužeb, které jsem sloužil v Ledči a ve Světlé n. Sáz. to byla neděle andělská. Proč andělská? Přivedl mě k tomu církevní kalendář, ten klasický a v něm k dnešnímu dni náleží svátek andělů strážných.
Kdo ale dnes věří v anděly a v anděla strážného zvlášť? Já ano. Nejen proto, že o andělech se zcela vážně mluví ve svatých Písmech Starého i Nového zákona. Když jsem vzal do rukou konkordanci
s překvapením jsem zjistil, že právě v tom "modernějším" Novém zákoně se tohle slovo vyskytuje daleko častěji než v jeho předchůdci. Tak jsme si připomenuli krátký úsek z knihy Exodus (23,20 - 23a), příběh o osvobození apoštola Petra z Herodova vězení (Skutky 12. kapitola) a slovo Ježíšovo z Matouše 18,1 - 5.10. Tam všude je řeč o andělech, kteří slouží, pomáhají při osvobození a v případě evangelním jde opravdu o anděly strážné.
V sobotu před touto nedělí jsem se účastnil radostné události církve a víry. Byl jsem přítomen křtu malého človíčka. Na vchodových dveřích kostela, kde se křest konal, visel plakát z něhož "volala" výzva "Staň se i ty andělem!" Je to možné? Nepochybně, zapřeme-li sebe sama, budeme milovat své bližní
i sebe sama a budeme-li ochotni také k pokání. Pak jsme použitelní k andělské službě. Ježíšovo slovo
z 18. kapitoly Matouše nám ale připomíná slovo apoštola Pavla, že máme být ostražití abychom nepodlehli a nestali se jiným andělem, tím o kterém Pavel mluví jako o andělu světlosti a Pán Ježíš v této souvislosti napomíná a varuje: "Kdokoli by svedl jednoho z maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině."
Církev se modlila za Petra, když byl ve vězení a Petrovi přišel na pomoc anděl. I my se modleme za sebe sama a za lidi v církvi: "Bože, který ve své nevýslovné prozřetelnosti posíláš k nám lidem své anděly, aby nás střežili na všech našich cestách; vyslyš naše prosby a dej, ať nás jejich pomoc vždy chrání, abychom pod jejich vedením došli do věčné radosti."
