Richard Nedvěd ve finále ČSMT

Jak se dělá politika...

tak tohle téma nadhodila "aféra" tak zvaného úniku informací z diplomatické pošty Spojených států amerických, která je k dosažení každému kdo má zájem na internetu. Když se začalo mluvit o tom, že k tomuhle zveřejnění dojde, média bez rozdílu okolo toho nadělala mnoho povyku, aby ve veřejnosti vzbudila kdovíjak napjatá očekávání. Vlastně se vytvářelo to pro co má dnešní doba přiléhavý název "bublina". Teď praskla a vyšlo najevo, že svět se neboří, že hlavy politického jeviště se ani necítí pohoršené a už vůbec ne překvapené. Proč by taky? Vždyť tihle lidé se navzájem dobře znají. Znají se poněkud jinak než je má možnost poznávat obyčejný člověk, který je může vnímat nejblíže přes televizní obrazovku. A ti, kterým se přece jen naskytla příležitost některého z aktérů dnešní politické scény poznat in natura už vědí, že tenhle svět neřídí žádní bohové, žádní supermani ale lidé z masa a krve se vším co k takové lidské existenci patří. To, že zrovna oni dělají politiku je záležitostí jisté souhry okolností a toho prostého faktu, že lidské společenství se nějakým způsobem vést musí nemá-li žít v permanentním chaosu. Když se čas od času opakovaně dostane na přetřes tahleta otázka vytane mi vzpomínka na dobu kdy jsem starostoval v našem malém městečku. Měl jsem někdy v roce 1995 možnost, spolu s jinými kolegy starosty sedět u jedné tabule na obědě, který na počest návštěvy, do dnešních dnů aktivního politika  Petra Pitharta, pořádala přednostka okresního úřadu. Pan Pithart seděl v čele stolu, jedl nudlovou polévku a na  jeho vousu ulpívaly jednotlivé nudličky. Bylo to navýsost lidské zpodobení faktu, že politiku dělají jenom lidé. Sám Petr Pithart to v rozhovoru, který se u oběda odvíjel definoval větou, kterou se pokoušel přiblížit posluchačům atmosféru jednání politických reprezentací Čechů a Slováků v době rozdělování Československa. Ta věta je pro mě nezapomenutelná a stoprocentně vystihující tu skutečnost, že i ta nedůležitější rozhodování o světě a jeho obyvatelích o občanech činí jen a jen lidé. Co řekl tehdy Petr Pithart s nudlemi ve vousech? "Bylo to jako u vás doma v kuchyni."