Zdá se, že tomu tak opravdu je.
KDU-ČSL: Jediná rozumná volba v příštích volbách do PS
pondělí 23. dubna 2012
pondělí 16. dubna 2012
Rozloučení se "Šeďouškem"
Poslední zastávka v Ledči k posílení posádky
Sloužil více než dvacet let. Většinu svého života prožil v téměř horských podmínkách Prosetínska U Bystřice nad Pernštejnem. Domovským sídlem mu byla byla malá vesnička Brťoví. Posledních několik málo let mu bylo dopřáno prožít v hlavním městě Praze v jedné z jejích rezidenčních čtvrtí. Když stál zaparkován mezi osobními vozy vyrobenými v těchto letech vzbuzoval údiv i soucit. Navzdory tomu poskytoval dobré služby mladé rodině nejen při cestách po nejbližším pražském okolí. Byl schopen absolvovat spanilé jízdy do Perly Posázaví. A nejen sem, jeho cesty vedly až na dalekou Moravu do Lipové. Užil si i dovolenkové cestování po české krajině. Nikdy nezklamal vždy svoji smíšenou posádku v pořádku dovezl domů.
Léta stáří se však přece jen začala hlásit o své. Bohudík bylo to vždycky takovým způsobem, že to nebyla kompletní posádka kdo se ocitl v jakémsi ohrožení. Byly to ale svého druhu vzkazy majiteli, že "Šeďochův" čas se naplňuje. První důrazný vzkaz přišel o vánocích roku 2010. To byl "Šeďoch" na výjezdu v Perle Posázaví. Pan majitel mi dělal tu dobrou službu, že mne vezl do Humpolce kde jsem konal bohoslužby. Stalo se to při cestě tam. Byli jsme na nejvyšším bodu cesty nad Speřicemi, když jsme uviděli osobní auto sjeté z vozovky do škarpy. Jeho řidič stál na silnici a proto jsme zastavili. Nic od nás nepotřeboval a tak jsme se rozjeli na další cestu. Jenomže záhy se objevil problém, kouřilo se nám z motorového prostoru. Trochu komplikovaně jsme dojeli do Humpolce a podobně nakonec i domů. Problémem byla opotřebovaná spojovací hadička chladicího systému. Poslední razantní vzkaz, že už toho má dost podal "Šeďoch" před letošními velikonocemi. Byla před ním dlouhá cesta na Moravu a zpátky do Prahy. V Havlíčkově Brodě řekl: "Tak moji milí už končím, věřte, že je to i ve vašem vlastním zájmu, nerad bych vás měl na svědomí." Nechal si upadnout výfukové potrubí.
V Havlíčkově Brodě jsme mu našli klidné místo kde vyčkal dne kdy se vydá na svoji poslední cestu. Ten den přišel dnes odpoledne. "Šeďoch" projevil ještě dobrou vůli a nechal se natolik poopravit, že byl schopen vlastním pohonem absolvovat svoji závěrečnou cestu jako automobil vlastnící patřičná oprávnění k cestování po veřejných komunikacích. Jeho cesta vedla z Havlíčkova Brodu přes Ledeč nad Sázavou do blízkosti místa kde jeho motoristický života bude zcela uzavřen. Děkujeme za dobré služby tomuto autu i těm, kteří je před více jak dvaceti lety vyrobili aby dělalo čest značce ŠKODA.
Poslední sbohem "Šeďoušku", tohle něžné jméno ti dala jedna z tvých stálých pasažérek Kristýnka.
středa 11. dubna 2012
Musí Klaus ukazovat slipy?
Celý článek ve Fragmentech nese výše uvedený nadpis. (Chcete-li si Celý článek přečíst klikněte na tato dvě slova stojící na začátku příspěvku). Jak jsem se k tomuhle článku dostal? Dnes po ránu na ČR 2 byl hostem Tomáš Halík. Poslouchal jsem jeho povídání, ze kterého jasně vysvítalo, že víc než knězem je politickým komentátorem, někdy až propagandistou. Neslyšel z jeho úst nic nového, až téměř v závěru zaznělo, to v těchto dnech na naší mediální scéně nejvíce frekventované slovo"antilidi". Ano jak jsem pátral dál je to skutečně slovo vyslovené V.Klausem. Je dobré si ovšem uvědomit kontext ve kterém bylo vysloveno.
To co o téhle záležitosti píše autor článku ve Fragmentu o slipech mi připomnělo situaci našich nových mladých sousedů, kteří se do naší ulice přistěhovali poté co v ní koupili starší domek. Jedna ze starousedlic se mladého souseda neodbytně vyptávala na to kolik za tu chalupu dal. Mladý soused se ošíval,protože tu otázku vnímal jako atak na svoji nejintimnější oblast. Až jeho táta, který toho útoku byl svědkem mladého povzbudil: "Vždyť to řekni, přece se nemáš za co stydět! Neukradl jsi na to."
Jak patrno u nás v Čechách se tenhle zlozvyk z doby totality drží při životě jako štěnice. Novináři, kteří konají své řemeslo tímto primitivním způsobem by se dobře uživili i u bolševika v čase kdy by se zmocňoval moci. Zapomínají na to, že za jistých okolností by zničil i je a nelze vyloučit, že právě skrze závist probouzenou v lidech.
To co o téhle záležitosti píše autor článku ve Fragmentu o slipech mi připomnělo situaci našich nových mladých sousedů, kteří se do naší ulice přistěhovali poté co v ní koupili starší domek. Jedna ze starousedlic se mladého souseda neodbytně vyptávala na to kolik za tu chalupu dal. Mladý soused se ošíval,protože tu otázku vnímal jako atak na svoji nejintimnější oblast. Až jeho táta, který toho útoku byl svědkem mladého povzbudil: "Vždyť to řekni, přece se nemáš za co stydět! Neukradl jsi na to."
Jak patrno u nás v Čechách se tenhle zlozvyk z doby totality drží při životě jako štěnice. Novináři, kteří konají své řemeslo tímto primitivním způsobem by se dobře uživili i u bolševika v čase kdy by se zmocňoval moci. Zapomínají na to, že za jistých okolností by zničil i je a nelze vyloučit, že právě skrze závist probouzenou v lidech.
středa 4. dubna 2012
Setkání Fidela s Benediktem XVI.
Server Hlas Ruska přinesl serii fotografií z návštěvy papeže Benedikta XVI. na Kubě. Byly mezi nimi i momentky z osobního setkání papeže s Fidelem Castrem, tady je jedna z nich:
pondělí 2. dubna 2012
Groupthink: Pod diktátem konsenzu
Tohle není jen ke čtení, jak se někdy v počítači objeví u některých dokumentů, pravda nedá se to ani upravovat, jen o tom zapřemýšlet a hledat vlastní závěr.Groupthink: Pod diktátem konsenzu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)