Asi to nesvědčí v můj prospěch, ale opravdu dnešní zážitek si nemohu nechat pro sebe. Účastnil jsem se liturgie Karla Farského, podle letošního lekcionáře je 14. neděle po Duchu svatém, podle řmk misálu je to neděle 25. v mezidobí a pro evangelíky 13. neděle po sv. Trojici. Shrnuto je to běžná neděle církevního roku. Proto jsem byl nejen překvapen ale přímo zaskočen, když ten kdo liturgii sloužil na jejím počátku ohlásil, že je třetí neděle v září (to nepopírám) a proto je na pořadu liturgického konání obřad obnovy křestních slibů. Došlo i na svíčičky v rukou účastníků bohoslužby. Neprotestoval jsem, nechtěl jsem dělat žádné divadlo, stačilo mi tohle.
Když jsem se vrátil domů byl jsem tak vyveden z míry, že jsem začal hledat, listovat v obřadních příručkách, nejen současných, ale nikde jsem neshledal, že by 3. zářijová neděle byla obdařena takovouto výsadou. Všude, opravdu všude, jsem kde jsem hledal jsem nalezl jediné, že prostor pro obnovu křestních slibů je vytvořen výhradně v obřadech Bílé soboty.
Jediné omlouvající co mne napadá je momentální obtížná osobní situace tohoto dělníka na vinici církve.
Ne nepohoršuje mě to, jen mě to natolik vyvedlo z míry, že jsem to nezvládl a vkládám to do virtuálního prostoru. Třeba mně někdo z potencionálních čtenářů dá vysvětlení, které neznám a netuším.
Žádné komentáře:
Okomentovat