Narození Panny Marie, tak se jmenuje dnešní svátek v Řmk církevním kalendáři. Shodou okolností se Richard Rohr v jedné ze svých každodenních úvah rozepsal v tomto týdnu o fenoménu uctívání Marie matky Ježíšovi v jak on říká, tak jednoznačně patriarchální církvi jakou je církev katolická.Tento americký řeholník nezakrývá potěšení a radost, že ač žádný ze dvou výroků této církve – nanebevzetí fyzického těla Mariina do nebe a její privilegovaná vyvolenost ustanovená dogmatem o neposkvrněném početí Ježíšovi matky, či její prohlášení Královnou nebe a země nemají oporu v Písmu sv. nebo ve "veřejném" zjevení, magisterium je přijalo a vyhlásilo. Pro Richarda Rohra je důležité to, že tímto pozdvihnutím Ježíšovi matky kladně řeší katolická církev na své půdě záležitost feminismu. Je to jistě zajímavý názor ukazující k tomu co vše Mariologie zřejmě pomáhá mužům této církve řešit.
Koho tahle problematika zajímá hlouběji měl by sáhnout po knize francouzského katolického kněze, profesora na Katolické univerzitě v Angers René Laurentina Pojednání o Panně Marii. Laurentin v úvodu knihy píše, že poznání o Panně Marii se v církvi vyvíjí tak, že neroste souvisle nýbrž připomíná mořský příliv. Tento vývoj rozděluje do šesto období:
1. Období Božího zjevení zachycené v Písmu
2. Patristické období až do Efezského koncilu (431)
3. Od Efezu do gregoriánské reformy (kolem r. 1050)
4. Od konce 11. století do skončení Tridentského koncilu (1563)
5. Potridentské období
6. II. vatikánský koncil
Vraťme se ale ke dnešnímu svátku Narození Panny Marie, zaujalo mě jaký evangelní text církev při něm čte. Jsou to dva úryvky z 1. kapitoly Matouše. Mně přijde zajímavá a mnohé vypovídající kombinace lukášovského Zvěstování kap.1,26 – 38 a Markův záznam o Ježíšově rodině kap.3,31 – 35 kde Ježíš svou řeč uzavírá: "Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka." Jen tak se mohla Marie mohla stát (narodit) matkou Ježíše z Nazareta, Božího Syna.
Žádné komentáře:
Okomentovat