úterý 2. srpna 2011

Nezdvořák

Máme doma stále ještě pevnou telefonní linku, protože existuje stále ještě několik lidí s nimiž si rádi a dlouze popovídáme s vědomím, že nás to finančně nezruinuje. Občas zavolá někdo jiný a často je to člověk živící se tím, že obvolává takováto čísla pevných linek, aby tomu na druhé straně cosi nabídl nebo se ho na něco zeptal. I když tyhle hovory vesměs odmítáme mají jedno společné, tedy ti kdo nás oslovují. Vždycky se plným jménem představí včetně toho, že řeknou v koho službách tak konají.
Dnes také zazvonil telefon a když jsem zvedl sluchátko a představil se jménem s druhé strany se ozval mužský hlas vyslovivší jakési příjmení,  hned však na mě vychrlil žádost o adresu člověka, který je členem našeho sboru. Věděl jsem kdo je ten volající, protože již předchozí dne mluvil s mojí ženou. I s ní hovořil obdobným suverénním způsobem ač byl v pozici toho kdo od ní cosi požadoval. Nepopírám, že v mé reakci na jeho jednoslovné představení byla již jistá předpojatost. Hrálo tam roli jistě i to, že jsem přišel právě s nepořízenou z místní radnice kde jsem hledal pomoc k získání informace o jedné staré ženě, rovněž člence našeho sboru, která se nám již před časem beze stopy ztratila. Jediné co jsem se dozvěděl bylo to, že zřejmě žije protože ji stále mají v matrice. Vše ostatní i kdyby to věděli je však důvěrné a nesdělitelné další osobě.
Tak jsem toho volajícího a vehementně se dožadujícího adresy člověka z našeho sboru chtěl podrobit jakémusi identifikačnímu "testu". Vždyť takových příjmení, jaké mi udal on, je bezpočet. Byl z toho rozladěný stejně jako já z jeho způsobu jednání. Ne nebyl to nějaký otrapa. Byl to farář, kolega ve službě, pravda osobně se neznáme, tím více bych předpokládal jiný způsob jeho jednání, obyčejně zdvořilý, slušný.

Žádné komentáře:

Okomentovat