úterý 28. června 2011

Začíná čas prázdnin...

a všichni myslíme na radostné stránky života. Vzpomínám, že za starého režimu vládla taková praxe, že právě v čase dovolených vyrukovali mocní té doby s nějakým pro lidi nepopulárním opatřením. Dnes je tomu jinak, jsme  celoročně zaplavováni ne zrovna příjemnými informacemi, takže už nás nic nemůže překvapit. Tak není překvapivé, když v radiu slyším Ivana Hoffmana,dříve disidenta,dnes glosátora naší každodennosti, mluvit o pokračujícím zadlužování domácností v Česku a zvláštní souhře mezi daňovými opatřeními vlády a zájmem dalších bank vstoupit na český trh a nabízet českým rodinám nové a nové úvěry. Musím mu dát za pravdu, že život s dluhem je nejen obtížný ale především člověka zbavuje jeho svobody a alespoň relativní nezávislosti. Ať se to komu líbí či nikoliv, platí, že finanční či jiná majetková zajištěnost zjednává člověku v této materializované a konzumistické společnosti svobodu. I když, jak patrno ze zkušeností některých bohatých, je i jejich svoboda také nejistá (pravda z úplně jiných důvodů). Odhlédneme-li od problémů bohatých a jejich rizik spojených s vlastnictvím velkého majetku a obrátíme svůj pohled k obyčejným lidem pak platí, že jejich zadluženost, do níž jsou bezpočtem nabídek stále lákáni, z nich činí pro politiky a mocné tohoto světa snadno ovladatelnou skupinu obyvatelstva. V tomto světle je zajímavou myšlenka, kterou I. Hoffman vyslovil o těch kdo svodům všelijakých nabízečů půjček odolávájí, že jsou to vlastně novodobí disidenti, kteří si, ač třeba nebohatí, zachovávají jistou formu svobody a nezávislosti.

Žádné komentáře:

Okomentovat