čtvrtek 24. února 2011

Čeština je košatý jazyk...

a  i my její rodilí uživatelé s jejím používáním máme někdy potíže. Jedním z projevů těchto potíží je ve sdělovacích prostředcích, jako jsou rozhlas a televize dnes nadužívané slůvko jakoby.  Tohle slovo do naší řeči zcela nepochybně patří, problém spočívá v jeho správném použití. Jeho vlastností  je, že vyjadřuje něco relativního, neskutečného tvářícího se přitom reálně . Před časem  bylo takto nadužívaným slůvko  jako, dnes je rozšířeno na jakoby. Problém spočívá v tom, že tohle slůvko je používáno v mluvení o závažných skutečnostech o tom co opravdu existuje či se děje. Lidé, kteří tohle slůvko nadužívají si  neuvědomují, že zpochybňují a znevěrohodňují jak to o čem mluví tak i sebe sama. Musím přiznat, že je tenhle způsob řeči hodně nakažlivý. Je to s ním jako s dnes obecně rozšířeným obratem "je to o tom". Jsou to jazykové zlozvyky, kterými si jako by usnadňujeme své mluvené vyjadřování. Proč?  Proto, že při něm spěcháme. 
Ukazuje to do značné míry i na tov jakém poměru jsou navzájem naše myšlení a mluvení. Že spěcháme, ale kam? Tohle nadužívání či zcela nepatřičné užívání slůvka jakoby je patrně i jedním z důsledků trendu naší doby, kdy všechno relativizujeme, kdy jsme tlačeni do tak zvaného korektního vyjadřování a tak naše řeč a spolu s tím i myšlení se stávají nepřesnými a neurčitými. Nás pak, kteří se k takovému vyjadřování  uchylujeme to činí v očích těch kdo nás slyší nedůvěryhodnými.

Žádné komentáře:

Okomentovat