V Hospodářských novinách mě zaujal obsáhlý článek o budovách lemujících plochu Václavského náměstí. Když dnes po "Václaváku" procházím, většinou již za konkrétním cílem nacházejícím se kdesi mimo něj, letmý pohled na některé budovy mi připomene léta 1958 až 1967 kdy jsem do Prahy zajížděl jako svobodný kluk k příbuzným a mnoho času jsem trávil brouzdáním po štatlu a návštěvami především kin ukrytých uvnitř paláců, které jsem znal pod jmény dnes již takřka zapomenutými. V kinu Blaník jsem viděl premiérové představení Starců na chmelu, na protější straně náměstí v kinu Praha promítaly filmy jimž končil promítací monopol pro ČSR. V paláci Lucerna byl krásný kinosál, v suterénu je až do našich dnů velký sál Lucerny kde se v těch letech o nedělních odpoledních konaly taneční čaje. V podzemí těchto prostor bylo divadélko Rokoko kde v těch letech excelovali Vostřel a Šašek ale také Jiří Šůra. Tam jsem z bezprostřední blízkosti mohl vidět a slyšet Waldemara Matušku, Hanu Hegerovou. V prvním patře bylo další kino Hvězda, tam se promítaly od ráno do noci celovečerní filmy. Když jsem pak vyšel ven na Václavák měl jsem za zády MELANTRICH. Tahle budova pro mě vždycky byla jakýmsi středem tohoto prostoru. Tady se dělaly noviny, které jsem v těch letech četl Svobodné slovo, týdeník Ahoj na sobotu a jen rok vycházející ZÍTŘEK.
Článek Hospodářských novin (hn.ihned.cz/c1-47411630) jen potvrzuje platnost úsloví, že život je změna a časy se mění. Přesto děkuji za tenhle podnět ke krátké vzpomínce na to "co odnés čas".
Žádné komentáře:
Okomentovat