Když sedíme s mojí ženou u televize a zodpovídám jí otázku co kde dávají ve většině případů dodávám jde o film USA. Proto je vzácností, když se objeví v námi sledovaném čase film například francouzský. Takový "sváteční" večer jsme měli tuto neděli.
V programu čtu, že jde o thriller a kupodivu ne americký ale francouzský. Je tam jen titulek CIZINKA bez nějaké bližší anonce. Riskli jsme to a stálo to za podívání. Jde o svého druhu moralitu. Děj má několik časových rovin, které se prolínají.Studentka žurnalistiky má milostný vztah se svým profesorem. Problém je vtom, že on je ženatý a má dcerušku.Milenka na něj naléhá, aby se rozhodl. On mluví o své odpovědnosti k rodině ona zase o jeho odpovědnosti k ní. Snad v téhle její argumentaci lze dedukovat kdo, že byl tím z jehož podnětu vznikl jejich milostný vztah. Právě při jednom takovém dohadování, které se odehrávalo za jízdy autem došlo k onomu klíčovému okamžiku, který se stal vlastně hybatelem celého dramatického příběhu filmu. Jedou v dešti při dohadování prudce zastaví na jinak prázdné silnici. Venku leje jako z konve. Tu kolem nich projíždí červené osobní auto, které ve smyku zastaví. Profesor, v domnění, že se někomu v autě mohlo něco přihodit jde ke stojícímu vozu. Otevírá jeho dveře. V autě sedí jeho manželka, je v pořádku. V ruce drží montážní klíč, tím svého manžela několikrát uhodí do hlavy , ten padne na silnici mrtev a ona odjíždí. Vedle jeho těla zůstal ležet vražedný nástroj, protože do silnice buší vytrvale prudký déšť smyje z něho pachatelčiny otisky. Milenka běží k ležícímu tělu a volá policii. Je zatčena obžalována a uvězněna. Po nějaké době se ocitá na svobodě. Chce začít nový život. Tady film začíná. Propuštěná žena zakouší, že je cizinkou uprostřed lidí v místě kde chce začít znovu svobodně žít. Netuší, že ocitla řízeně v opětovném ohrožení své nově nabyté svobody. Tím ohrožením je milá, šestnáctiletá dívka se kterou se setkává při práci v redakci regionálních novin. Divák může zanedlouho poznat, že ona milá dívenka má odvrácenou tvář mstitelky. Je to totiž dcerka mrtvého profesora. Byla svědkem jeho zabití. Věděla proč se její matka k vraždě uchýlila.
Příběh připomíná divákovi onu otázku osobní odpovědnosti o které se přeli profesor se svou milenkou. Nikdy nejednáme tak, že by se to v nějaké formě nedotýkalo jiných lidí, ať těch nejblžších či zcela cizích. Není nikterak zpozdilé to jednoslovní přikázání: NECIZOLOŽ.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatškoda, že jsem o tomto filmu nevěděla dřív, vypadá to hodně zajímavě a napínavě, jen nevím, zda to ještě budou někdy opakovat.
Přeji hezký den.