Vztah člověka k Bohu má různé podoby,...

Vztah člověka k Bohu má různé podoby. Pomineme-li vztah, vlastně nevztah odmítání, popírání existence Boha pak jde vlastně o dvě polohy či formy toho vztahu:

a/ jde ze strany člověka o cosi "silového", kdy člověk o Bohu uslyšel, uvěřil v jeho bytí ale chce tento potencionální vztah ovládat, mít jej takříkajíc pod kontrolou – chce být pánem tohoto vztahu. Součástí takovéto konstrukce je spoléhání se na posloupnost, jakési fyzické předávání tohoto vztahu jako štafetového kolíku z člověka na člověka z generace na generaci, rodu na rod. Je otázkou času kdy takový člověk bude Bohem samotným vyveden z tohoto omylu.

b/jde o osobní vztah budovaný na důvěře, odevzdání se, spolehnutí, vydání se konkrétního člověka Bohu. K takovéto formě vztahu je člověk přiveden  Bohem. Předpokládá to, že se skutečně nechá vést. Tuto skutečnost popisuje v 1.knize Královské SZ (8,57.58) král Šalomoun v požehnání celému Izraeli při slavnosti otevření jeruzalémského Chrámu: "Kéž nás Hospodin neopustí, kéž nás nezanechá, kéž naklání naše srdce k sobě..."

Vztah víry k Bohu je otázkou Boží milosti a vyvolení. Je to otázka paradoxu, jisté dialektiky. Od apoštola Pavla slyšíme vyznání, že Boží vůlí je, aby všichni lidé byli spaseni a došli poznání pravdy. Tentýž apoštol Pavel v listu Římanům připomíná, že spoléhání se na ono "silové" řešení vztahu člověka k Bohu v podobě spoléhání se na tělo je zavádějící. Dokládá to na příkladu bratrů vyšlých z jednoho otce a z jedné matky – Jákob a Ezau.

V apoštolově uvažování jak je zachycuje 9.kapitola listu Římanům je vyslovena klíčová věta: "Nezáleží na tom, kdo chce, či na tom kdo usiluje (snaží se), záleží na Bohu, který se smilovává (Ř9,16)." Kam až nepochopení a nepřijetí této skutečnosti vede dokládá evangelista Jan, když přibližuje rozhovor, který Ježíš vedl se Židy v chrámu. Ježíš tu mluví  k Židům, kteří, jak říká evangelista, jemu (Ježíšovi) uvěřili. Ježíš jim v této souvislosti vysvětluje, že jde o víc než mu uvěřit. Je třeba zůstat v jeho slovu. Tento zásadní rozdíl v chápání, porozumění tomu co je víra ilustruje  vylíčení toho jak Ježíšův rozhovor se Židy v chrámu skončil: "Tehdy vzali kamení a chtěli ho ukamenovat. On se jim však skryl a opustil chrám."