Komunisté v Ledči nad Sázavou si na 1...

V Ledči nad Sázavou si za místo své manifestace na 1.máje zvolili komunisté prostor před sochou Mistra Jana Husa. Kulisu jejich prvomájového politického vystoupení na ledečském Husově náměstí dotvářeli, v rámci zastupitelské demokracie volení představitelé města, starosta a jeho zástupce. 

Občané v kraji kolem Ledče nad Sázavou prokazují výraznou ztrátu paměti na dobu komunistické totality v letech 1948 až 1989. Například v nedaleké Číhošti, obci kde komunistický režim zinscenoval první velkou provokaci proti křesťanům jejíž obětí se stal tamní římskokatolický kněz Josef Toufar je dnes starostou člen Komunistické strany Čech a Moravy věrné následnice své matky KSČ, která byla zákonem prohlášena za zločineckou organizaci.  Zřejmě by obyvatelé nejen této obce ale i řady jiných měli nahlédnout, listovat a především se začíst  do knihy Miloslava Růžičky Vyhnanci, akce "KULAK" dokumentující na příbězích konkrétních rodin akci KULAK jejíž náplní bylo násilné vystěhovávání selských rodin z jejich gruntů, jejich naprosté ožebračení a takové zacházení s nimi, které mělo jediný cíl zcela je zničit a vyhladit ze společnosti, s povrchu země.

Zapomnětliví, slepí a hluší jsou však i občané takových sídel jako je městečko Ledeč nad Sázavou o níž její představitelé rádi tvrdí, že je perlou Posázaví. Ano je to hezké městečko, vedle toho jak vypadá nějaké sídlo po své vnější stránce je však důležité i jeho společenské ovzduší. A tady má Ledeč nad Sázavou docela velký problém. Stal se zřejmým již v roce 2007, kdy Konfederace politických vězňů pojala záměr umístit v budově dnešní radnice, v době totality až do roku 1960 sídle Okresního lidového soudu, pamětní desku připomínající oběti akce KULAK na Ledečsku. Vedení města nejprve všelijak kličkovalo, až posléze  zastupitelstvo města žádost Konfederace politických vězňů shodilo pod stůl. Konfederaci vyšla tehdy vstříc náboženská obec Církve československé husitské a pamětní desku s textem připomínajícím zločiny komunismu na Ledečsku je možno nalézt a číst na budově Husova sboru v Ledči v Koželské ulici. 

Uplynuly dva roky a nejen   starosta Stanislav Vrba, do zastupitelstva zvolený za sdružení nezávislých, ale i místostarosta sociální demokrat Jaroslav Doležal bez zaváhání a studu stáli  na Husově náměstí před Husovým pomníkem stafáž komunistům, když jim už svým předchozím souhlasem umožnili po 20 letech manifestační návrat do centra města. Oba svou osobní účastí zřetelně demonstrovali kde, že je jejich občanské místo, s kým tluče jejich  srdce.

Mistr Jan Hus v podobě sochy je pochopitelně bezbranný vůči tomuto lidskému a politickému cynismu. Co však lidé, občané perly Posázaví?  Existuje v jejich myšlení něco jako historická paměť? Má pro ně nějakou cenu svoboda? To ukáže i nadcházející serie voleb, které budou jedinečným testem ve kterém vyjde na světlo  smýšlení občanských srdcí.

                                                                 Jan Hálek, farář Církve československé husitské.